Newslettery jsou způsob, jak zůstat osobní a v kontaktu; jak si nenechat algoritmem řídit zobrazovaný obsah.
Newslettery pomáhají mít větší kontrolu nad tím co čteme, a přitom zůstávat inspirovaní. A navíc jsou velmi osobní.
Proč se snažit odpojit od “socek”?
Protože škemrají o náš čas.
Sociální sítě jsou řízené umělou inteligencí a potřebou virality. Takže mnohokrát nestačí použít náš neúprosný kurátorský palec. Algoritmy nás neustále svádí a mají své vlasní (špinavé) cíle.
Spoléhají na naši slabost a hypnózu, které snadno propadáme, na naši zvolna rostoucí dopaminovou závislost, kterou způsobují.
Dlouhá forma psaní
Emaily jsou super formát pro společnost, která už nechce ždímat vlhkou rukou mobil do hluboké noci.
Proto jsem se rozhodla psát newslettery. Drze. Nabíjí mě představa kontaktu, že vám to přijde každému do schránky.
Přečtete si to ve chvíli, kdy budete sami chtít. A budete mi moct i odpovědět. To vše nezávisle na závislostních algoritmech socek.
Vždyť se podívejte na tento prorocký pohled z komixu Transmetropolitan: takto vypadá nekurátorovaný Twitter plný chaosu a zfanatizované zloby. Na těchto věcech nějak už nechci participovat. Bývávalo to lepší…než byl internet prodán marketérům.
Přihlašte se tedy k mému newsletteru.
Kdo mě znáte, víte že v něm budou: filozofické reflexe a hledání smyslu;
Objevy z různých podcastů, knih, hudby a tak dál - co život v lockdownu dovolí. I
A fotky ze stránek knih.
Pokud se vám to bude líbit, někomu dalšímu to přepošlete
Outro
Zdá se vám svět polarizovaný? Mě rozčiluje velmi. Příliš mnoho životně důležitých témat, kterým je třeba v jejich komplexitě poctivě porozumět. Zaujmout pozici, prozkoumat ji, zjistit, jestli souhlasí s mými postoji a nakonec i s objektivní pravdou. To vše v neviditelné debatě s tvůrci článků, s komentátory, s cizími lidmi na internetu, s přáteli.
Ledasco se během toho může pokazit. Zvlášť když je člověk v této podzimní koronténě pořád zavřený doma.
Moje kamarádka Tereza se stala patronkou festivalu neziskovek, NGO Market Forum 2000.
V podcastu mluví o tom, jak zásadní (kruciální :) je spolu mluvit, zvláště pokud spolu nesouhlasíme.
Mějte příjemný poslech na podzimní procházce.